Tony Blauer: zakladatel reálné sebeobrany

blauer-teaching

Tony Blauer je jednou z ikon reálné sebeobrany; pokud by někomu náležel pomyslný titul „otce zakladatele“ reálné sebeobrany, byl by to právě on. Jeho osobu nejlépe shrnuje věta: „v osmdesátých letech, zatímco všichni kolo cvičili v kimonech katy, on už do svých tréninků zapojoval modelové situace.“

Je zajímavé, že na rozdíl od dalších slavných instruktorů Tony Blauer sám nikdy nepůsobil v ozbrojených složkách, ani nepracoval jako vyhazovač či osobní strážce. Od počátku své kariéry působí jen a pouze jako instruktor, i když policejní jednotky i armáda samozřejmě mezi jeho zákazníky patří.

spearBus-620

Narodil se v Kanadě v roce 1960. Bojové sporty trénoval od svých sedmi let; ve svém životopise sám jmenuje zápas a TaeKwon-Do, ve kterých v období puberty i soutěžil, a box. Protože se nikdy nesoustředil na pásky či stupně, jeho nejvyšší dosažený stupeň v bojových uměních vůbec je zelený pásek v TaeKwon-Do (tedy mírně pokročilá studentská úroveň). Od svých devatenácti let začal bojové umění i vyučovat, v pětadvaceti si otevřel svou první školu.

Brzy poté přišel zlom. Když byl jeden z jeho studentů na ulici zbit, Tony Blauer si uvědomil, že jak on sám, tak celá komunita bojových umění učí sebeobranu nelogicky. „Existuje jen velmi málo lidí, kteří svůj styl umí využít v reálném boji,“ říká v rozhovoru pro časopis Fight Times. Dnes to lze doložit zápasy v původním turnaji UFC, kdy trénovaní zápasníci různých stylů měli v boji proti nespolupracujícímu soupeři velké problémy techniku vůbec použít, natož ji použít tak, aby fungovala – na začátku osmdesátých let ale chyběla do začátku UFC ještě celá dekáda a Tony Blauer si svými výroky vysloužil akorát posměch a nenávist.

Přesto si po incidentu svého studenta dokázal vyvodit závěry a přijal osobní zodpovědnost: „Uvědomil jsem si, že jsem mu to prohrál já. Ne vědomě nebo úmyslně, ale byl jsem jeho učitel, nebo snad ne?,“ pokračuje v rozhovoru. Výsledkem této sebereflexe bylo pátrání a výzkum strachu a jeho role v konfliktu, které vedlo k vytvoření jeho vlastního systému nazvaného Panic Attack System. Jeho hlavním smyslem bylo „očkování proti stresu“ pomocí realistických modelových situací.

Novinkou bylo i zapojení verbálního řešení konfliktu, strategií sebe-koučování, nakládání se strachem a další psychologické nástroje na zvýšení výkonu ve stresové situaci. Tony Blauer tím přinesl do reálné sebeobrany to, co z ní reálnou sebeobranu dělá: předkonfliktní fázi. Ačkoliv historie reálné sebeobrany sahá až do počátků dvacátého století, vždy se zabývala až samotným bojem, řešením konfliktu. Tony Blauer pochopil, že moderní reálná sebeobrana musí civilistu především naučit, jak se konfliktu vyhnout. Asi nejlépe to shrnul sám v odpovědi na dotaz, kolik má za sebou reálných bojů: „Instruktoři, kteří se chlubí kolika rvačkami prošli, nebo to používají v marketingové kampani na svou školu, na mě nedělají žádný dojem. O pouličním boji uvažuji jako o automobilové nehodě… Kdybys byl víc pozorný, mohl ses jí vyhnout (ledaže bys sám nechtěl). A já bych se nechtěl učit řídit od někoho, kdo se chlubí tím, kolik bouraček má za sebou.“

pdr-seminar

O pár let později objevil Tony Blauer v rámci tréninku svého systému, že přirozené reflexy jsou rychlejší než naučené sestavy byť funkčních pohybů. Stalo se tak v rámci jeho „sucker punch“ drillu: útočník v boxerských rukavicích měl vůči obránci bez vybavení (pouze s chráničem na zuby) povoleny nadávky, výhrůžky, gesta atd., mohl se libovolně přibližovat, a mohl dát pouze jeden úder kamkoliv. Obránce mohl použít blok, úhyb nebo vyvedení úderu, ale nesměl sám udeřit a nesměl stát v bojové pozici. To ho nutilo komunikovat s útočníkem ústně i „tělem,“ aniž by situace sklouzla do sparingové rutiny.

Naučené reakce na útoky v tomto drilu propadly: na blízkou vzdálenost byly vesměs neúčinné. Zato byla často k vidění úleková, cukavá reakce na překvapení z náhlého útoku a jeho fyzické blízkosti. Vyvozeným poznáním bylo, že reakce naučené sportovním způsobem, bez ohledu na svou teoretickou účinnost proti spolupracujícímu sparring-partnerovi, lapě či pytli, se neprojeví v praxi v situaci, kdy útočník kontroluje vzdálenost a volí čas útoku.

Na základě tohoto poznání vznikl zcela nový systém pojmenovaný S.P.E.A.R. (zkratka S.P.E.A.R. v překladu znamená „spontánní obrana umožňující zrychlenou reakci“). Tony Blauer o něm mluví jako o prvním systému, které je založený na využití na přirozených reakcích (reflexech), které jsou geneticky dané: „S.P.E.A.R. System je odlišný od všech ostatních metod sebeobrany. Nespoléhá se na naučené svalové pohyby nebo nadrilované sestavy pohybů. Byl navržen podle přirozených lidských reakcí a chování, což z něj dělá nejjednoduší, nejpřirozenější a instinktivní způsob obrany.“ Martin Hradecký na svém blogu přibližuje S.P.E.A.R. system takto: „právě ona rychlá vrozená/bezděčná reakce umožňuje díky své rychlosti a přirozenosti, rychleji se dostat do bodu, ze kterého jsem schopen volit taktiky pro efektivní boj – v podstatě se dostat do bodu dominance, kde mohu získat psychickou kontrolu nad sebou a fyzickou kontrolu nad svým soupeřem.“

spear_punch

S.P.E.A.R. system využívá úlekové reakce člověka, které se snaží využít a modifikovat pro sebeobranné využití. Jednou ze základních úlekových reakcí je zvednout ruce k hlavě před obličej, odvrátit hlavu od nebezpečí a přivřít oči. S.P.E.A.R. systém využívá takto zvednutých rukou jako bariéry mezi obráncem a útočníkem, kdy se je snaží nasměrovat ke krku útočníka a tak odrazit jeho prvotní výpad a získat čas na další, již naučenou reakci.

Dalším pokrokem systému Tonyho Blauera přišel o pár let později. Byl jím ochranný oblek HIGH GEAR, určený přímo pro nácvik reálné sebeobrany. Do té doby se na trénincích experimentovalo s chrániči na různé bojové sporty či na jiné kontaktní sporty jak hokej nebo americký fotbal, které z hlediska nácviku reálné sebeobrany trpěly různými nedostatky: omezovaly pohyb útočníka, dostatečně ho nechránily atd. Tony Blauer osobně navrhl oblek přímo určený pro nácvik modelových situací v sebeobraně. Vyrábí a prodává ho dodnes a podle mého názoru jde stále o nejlepší ochranný oblek na trhu.

high_gear

V současné době Tony Blauer stále vyučuje, a to výhradně formou seminářů. Věnuje se zejména „trénování trenérů“ – po celém světě má síť instruktorů svého systému S.P.E.A.R., které stále metodicky vede. Jediným českým instruktorem jeho systému je Josef Procházka z Bruntálu.

TonyBlauer_pepa

Pavel Houdek

Pavel Houdek je dlouholetým studentem bojových umění a sportů. Posledních šest let se věnuje reálné sebeobraně a ozbrojenému boji (nože, tyče). V současnosti působí jako šéfinstruktor projektu moderni-sebeobrana.cz.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>