Tim Shieff: Cvičte, co vás baví

tim_shieff

Pár týdnu nazpět se v Praze na dva dny zastavil Tim Shieff, jeden z nejlepších freerunnerů planety a nově také (výborný) běžec na dlouhé tratě. Na Raw Festu přednesl přednášku a také odučil dva tréninky. Měl jsem tak příležitost strávit s ním nějaký čas a na pár věcí se ho zeptat.

Nejvíc mě zajímalo běhání. Freerunning má sice v názvu běh, ale ten je omezený na vzdálenost pár desítek metrů… Jak se Tim dostal k běhání na dlouhých tratích? „Ani nevím, jak jsem začal běhat. Zkusil jsem to na jednom festivalu a najednou jsem se chytil u toho, že běhám pravidelně. V srpnu jsem neuběhl ani kilometr. V září jsem běžel první závod na 5km, v dubnu jsem zaběhl svůj první maraton (v Londýně) za 3 hodiny 4 minuty, a po maratonu jsem se přihlásil na závod na 100km, který jsem doběhl za 12 hodin,“ odpovídá mi Tim.

Začínáme s rozebíráním závodů. Když mu povídám o závodu Vltava Run, kterého jsem se nedávno zúčastnil jako součást týmu Vegan fighter, svítí mu oči a vypráví mi o další výzvě, kterou má přes sebou: V3K Ultra, jediný veganský závod v Anglii. 55km, 4000 metrů převýšení. O týden později Tim posílá zprávu, že závod dokončil za 11 hodin 30 minut, jako třicátý ze sto dvaceti běžců. Za další týden si stěžuje, že ho stále bolí nohy…

„Běhat v ulicích je docela nudné. Ještě dejme tomu závod, maraton, to je alespoň mentální výzva. Zvláště po 100km závodě můj mozek zesílil do nevídaných rozměrů, bez nadsázky. Před pár měsíci jsem ale běžel svůj první trail. Byl to půlmaraton v San Franciscu a já si říkal: wow. Byla to úplně nová dimenze běhu. Pro tohle jsem trénoval – když běhám v horách, můžu běhat hodiny a hodiny a užívat si to,“ vypráví mi Londýňan Tim o svém novém objevu, běhu v přírodě.

Za základ svého tréninku považuje Tim možná nečekaně jógu: „Dělám hodně jógy. Jóga je úhelný kámen mého tréninku, bez ní by se všechno rozpadlo.“ Na Raw Festu ale Tim vedl trochu jiný trénink, zaměřený na parkour. „Na parkouru se učíš, jak být kreativní s téměř nulovým vybavením,“ vysvětlil Tim a hned to demonstroval v praxi: „Máme tady pět palet, mezi nimi cca 1,5 metru místa, a uděláme si tady cca půlhodinový workout. Když jednotlivá cvičení vícekrát zopakuješ, je z toho trénink na hodinu. Budeme prostě skákat. Střídat levou a pravou, měnit vzdálenost.. Je to vlastně trénink celého těla, skvělý i pro běžce. Posílí ti nohy, takže budeš trochu silnější a tudíž rychlejší.“

A skutečně, celý trénink se sestával z „poskakování“ po paletách. Střídali jsme nohy, skákali po jedné noze, po druhé, přeskakovali bednu, sounož… „Učíš se tak pohybu a porozumět tomu, čeho je tvé tělo schopno. Díky tomu, že to je jen nízká překážka, která je 10cm nad zemí, nebojíš se velké vzdálenosti. Kdyby byly vysoké pět metrů, nikdo by do toho nešel. Takhle si můžeš uvědomit: hej, já zvládnu skočit takhle daleko!,“ vysvětluje Tim smysl tréninku.

Tim se v poslední době vedle běhu a parkouru věnuje také osvětové činnosti: „Mám rád nové výzvy. Nechci být zařazený do kategorie „Tim Shieff – freerunner,“ chci být svobodný a dělat to, co mě baví. Nechci se budit každé ráno s tím, že se ode mě něco očekává. Momentálně mě baví běhat a propagovat veganství.“

Je vidět, že toto téma mu leží na srdci, a hned se pouští do vysvětlování: „Jak zacházíme se zvířaty, to je obrovská nespravedlnost. Hodně o tom přemýšlím, proto o tom i hodně mluvím. Když si vezmu typickou večeři, kterou jsem jedl ještě před pěti lety – talíř a na něm slanina, sýr, vajíčka.. Kdybych si byl vědom procesu a následků, které souvisí s tím, jak se každá jednotlivá ingredience dostala na můj talíř, pořád bych jedl tímto způsobem? Změnilo by se to, kdybych musel jít za řezníkem, zaplatit mu a říct: „prosím tě, zabij pro mě támhleto prasátko,“ do mlékárny a říct: „mohl byste za mě prosím znásilnit támhletu krávu, pak jí sebrat a zabít tele, abych mohl mít sýr“ atd.? Nebo bych si řekl: támhle na mě čeká sladké barevné ovoce, nedám si radši to? Jsem přesvědčený, že každý by si raději dal to ovoce.“

Zcela logicky se ptám na to, jestli neměl při přechodu na rostlinnou stravu obavu o své sportovní výkony. Tim odpovídá: „Přešel bych na veganství i kdybych se zhoršil jako sportovec, to mě netrápí. Užívám si sportování, ale co na tom záleží, jestli skočím o pár centimetrů dál? Ovšem ukázalo se, že mě to ve sportu naopak posunulo dál a že jsem mnohem lepší sportovec, než jsem kdy býval.“

Na úplný závěr jsem Tima poprosil o jednu, podle jeho názoru tu nejdůležitější radu ke tréninku: „Cvičte to, co vás baví. A když vás to bavit přestane, je to v pořádku. Najděte si jiný workout.“

Pavel Houdek

Pavel Houdek je dlouholetým studentem bojových umění a sportů. Posledních šest let se věnuje reálné sebeobraně a ozbrojenému boji (nože, tyče). V současnosti působí jako šéfinstruktor projektu moderni-sebeobrana.cz.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>