Recenze: Trénink vězně

trenink_vezne

Kniha Trénink vězně už mi doma leží nějaký ten týden. Důvodem, proč recenze vychází až nyní, není moje lenost, ale touha recenzovat nejen knihu, ale především její obsah, tedy cvičební program samotný. Potřeboval jsem tedy nějakou rozumnou dobu na jeho vyzkoušení. Literární kvalita a teoretická přesvědčivost knihy je nesporná, ale stran silového tréninku (stejně jako sebeobrany nebo výživy) platí, že se počítá jen „ukázaná“. Teoretických konceptů vymyslím od klávesnice dvanáct do tuctu, ale pár týdnů praxe přežije jen životaschopná záležitost.

Tréninkový program „vězně“ je bezpochyby sexy hned v několika ohledech. První je samozřejmě příběh, legenda, která knihu provází od samého počátku… Kdo by nechtěl poznat posilování, které vzniklo za zdmi těch nejtvrdších vězení. Ať jde o legendu, nebo nikoliv, faktem je, že příběh knihu předchází.

Nicméně, výhody „tréninku vězně“ jsou nesporné i prakticky. Cvičit můžete začít hned, nepotřebujete kromě místa na zavěšení žádné vybavení (a tudíž nemáte ani důvod odkládat cvičení až do doby, kdy si ho pořídíte), nemusíte chodit do fitka a především, máte jasně nalajnovaný program z bodu nula, který se dá přizpůsobit každému tělu. Začít můžete, ať už jste jakkoliv z formy.

Trénink vězně je postavený na šesti cvicích: kliku, dřepu, shybu, přednožení, mostu a kliku ve stojce. Každý cvik má deset stupňů. První zvládne každý ať už je na tom fyzicky špatně jak chce, desítka už vyžaduje poměrně značnou fyzickou kondici. Nicméně, pokud se k ní dopracujete, kniha nabízí i směr, kam dál… Pro představu: u kliku začínáte kliky ve stoje u zdi a končíte klikem na jedné ruce. S perfektní technikou, nohami u sebe atd. Na techniku je ostatně v knize obecně kladen velký důraz. To je ovšem dle mého názoru jeden z jejích největších přínosů. Není příliš velký problém „namrskat“ deset shybů na hrazdě, u kterých se kroutím jak paragraf a dělám je spíš silou vůle – problém je, že nejen že nezesílím, ale nejspíš si i poškodím vazy, klouby atd.

V Tréninku vězně je každý cvik podrobně popsán, a to včetně všech technických detailů, rizik atd. Rozdělení do deseti stupňů obtížnosti má svůj význam a autor doporučuje každému začít od stupně jedna, jakkoliv je na tom fyzicky dobře tak, že by mohl zfleku dát stupeň 7, 8 nebo třeba 9. Právě na počátečních stupních si totiž tělo buduje žádoucí pohybové vzorce a posiluje šlachy, klouby a malé svaly, které tak připravuje na následující výkon na vyšších stupních.

Přiznám se, že od stupně jedna jsem nezačínal. U každého cviku jsem vzal svou úroveň, ubral z ní jednu, někde dvě a začal. Povětšinou se tak pohybuji někde okolo stupně šest a musím uznat, že výsledky jsou nejen cítit, ale i vidět. Trénink vězně zkrátka má něco do sebe a můžu ho jen doporučit, i když si myslím, že doplnit ho párkrát do týdne (v knize kritizovaným) „železem“ není od věci.

Kniha samotná je, jak už jsem naznačil, velmi dobře napsaná. Argumenty pro cvičení s vlastní vahou jsou zde velmi dobře popsané a vysvětlené, takže se s nimi snad ani nedá polemizovat. Autor se nebojí používat sarkasmu a otevřených narážek na posilovny a činky, takže se při četbě i pobavíte, pokud máte jen trochu otevřenou mysl.
Teorii a vysvětlení přístupu ke cvičení s vlastní vahou i k jednotlivým cvikům je obecně věnováno hodně prostoru, takže na své si přijdou i takoví hloubavci, jako jsem já, co musí znát každý detail toho, co děláme. V tréninku vězně najdete odpovědi na všechny otázky, takže nezbývá, než se pustit do tréninku…

Knihu Trénink vězně mohu a musím doporučit každému, kdo se zajímá o cvičení s vlastní vahou a obecně každému, kdo by rád začal cvičit a dostal se trochu do formy, ale z fitka nebo železa má už předem osypky. Za výjimečně vhodný ho považuji také pro lidi trénující sebeobranu, protože cviky s vlastní vahou jsou přirozeně funkční, posilující celé tělo, nikoliv jen vybrané vnější svaly.

Kromě této knihy a minima prostoru (a hrazdy, které se dá pověsit třeba do futer) už potřebujete jen tuto knihu. Vše je v ní srozumitelně a jasně popsáno, fotografie jsou vypovídající a hlavně: z naznačené cesty není kam uhnout. Jestli chceš být silný, kup a cvič!

Pavel Houdek

Pavel Houdek je dlouholetým studentem bojových umění a sportů. Posledních šest let se věnuje reálné sebeobraně a ozbrojenému boji (nože, tyče). V současnosti působí jako šéfinstruktor projektu moderni-sebeobrana.cz.

Mohlo by se vám líbit...

1 odpověď

  1. davidsulak72@gmail.com' David napsal:

    Pavel hloudek. Přečetl jsi si prvně celou knihu a pak cvičil nebo při čtení? díky za odpověd

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>