5 důvodů, proč ještě neběháte, a jejich řešení

running-shoes

Chcete běhat, ale neběháte? Tak s tím pojďme něco udělat. Americký maratonec Matt Frazier radí, co s tím..

Pokud chcete běhat, ale neběháte, mám pro vás nějaké rady, jak překonat ty nejčastější překážky, které v tom lidem obvykle brání. Jdeme na to:

Problém č.1: „Je zdrcující, když si pomyslím, že bych měl běhat půl hodiny. Vždyť to je celý jeden díl seriálu!“

Řešení: Je to tak. Každý z nás má občas den, kdy se takhle cítí, i když pro zkušené běžce je to překážka spíš mentální než fyzická. Ale pokud zrovna začínáte (třeba chcete zaběhnout pětikilometrový závod) a přemýšlíte, jak vytrénujete své tělo tak, aby tuhle vzdálenost uběhlo bez pauzy, tak pro vás mám návod.

Vezměte si stopky a jděte ven (nebo na běžící pás, nebo kamkoliv, kde chcete běhat. Nastavte si na nich půl hodiny a běžte. Nemusíte běžet rychle, prostě běžte.

Trik je v tom, dělat něco dokud neuslyšíte signál. Zastavte, když budete unavení, ale pokračujte v chůzi. Když zase budete moct, běžte, a střídejte běh a chůzi, dokud neuplyne půlhodina.

Pokud vám bude tenhle přístup fungovat, udělejte si plán, jak budete postupně zvyšovat čas, po který běháte, na úkor času, který chodíte. Během pár týdnů bude pro vás bude půlhodinový běh v parku větší zábava než epizoda How I Meet Yout Mother.

Problém č.2: „Než začnu běhat, musím si koupit _____ „

Řešení: Běh je elegantním sportem, pro který toho moc nepotřebujete. Vezměte si oblečení, které zakryje vaše choulostivé partie, a máte hotovo. Dokonce i boty jsou dneska volitelné.

Pokud se ale chcete začít věnovat trénování běhu navážno, budete možná pár věcí potřebovat. Hodinky, dobré boty, sportovní podprsenku, pokud jste žena. Ponožky, ze kterých nebudete mít puchýře, něco, kam zaznamenávat běhy, láhev na vodu.

Ať už potřebujete cokoliv, nedělejte si z toho výmluvu. Jedna věc je dokola si říkat: „Než začnu běhat, musím si koupit _____ „, druhá je všimnout si toho, že to pořád dokola říkáte a nic okolo toho neděláte. Tahle výmluva už dál neplatí – běžte, pořiďte si, co potřebujete, a začněte běhat.

Problém č. 3: „Běhání je nuda.“

Řešení: Někdy svým způsobem ano. Zvláště, pokud se bavíme o 25-30 kilometrech. Teď se ale bavíme o pár kilometrech, a jakmile chytíte rytmus a na běhání si zvyknete, nejspíš zjistíte to, co většina ostatních běžců: že endorfiny jsou návykové.

Když jsem začínal já, hodně mi pomohla muzika. Stáhněte si pár písniček, které se stydíte milovat – ty jsou nejlepší na to, aby vás při běhu nakoply. Jednu dobu jsem měl v přehrávači Spice Girls, Hanson a Kelly Clarkson. Tak divný, a přitom tak skvělý.

Jiný nápad: pokud víte, jak daleko poběžíte, zkuste aplikaci jako je Gmaps Pedometer , která vám najde trasu, která vás někam zavede. Pokud chcete například běžet čtyři kilometry, vyberte si místo dva kilometry daleko. Starbucks, H&M, kamarádův byt. I když nepůjdete dál, je dost fajn běžet někam, kam vás to stejně táhne.

Problém č. 4: „Vypadám blbě, protože nejsem v kondici (nebo protože směšně běhám)“

Řešení: Tenhle problém je jen ve vaší hlavě. Téměř žádná běžec vás nebude soudit podle toho, jestli vypadáte jako běžec.

Když jedu kolem někoho, kdo zjevně nemá kondici a opravdu se snaží běžet, povzbuzuje to ve mně chuť běhat. Chtěl bych jim říct, ať vydrží, že je super, že jdou ven a běží, i když to je pro ně náročné. Ten pocit, kdy něco překonáváte, kdy děláte malé věci, které ale mají za následek velké změny, zná skoro každý běžec. A přál by si ho zažívat častěji.

Existují běžci – a někteří z nich opravdu dobří – kteří vypadají, že neuběhnou kilometr, natož pak maraton nebo ultra. Jasně, že když se na někoho podíváme, tak můžeme podle jeho postavy docela dobře odhadnout, jak na tom je, ale o tom to není. Každý k tomu dojde jinak.

Pokud vás to opravdu trápí, naplánujte si trasu spíše po opuštěných cestách než zaplněných ulicích a stezkách. Doufám, že se brzy budete cítit komfortně, protože, jak vám říkám, nikoho nezajímá, jak vypadáte. A jestliže vy běžíte a oni řídí, pak byste to měli být vy, kdo se směje…

Problém č.5: „Rád bych běhal, ale nesnáším to.“

Řešení: Hádejte co. Skoro nikdo, kdo šel poprvé běhat, to dvakrát nemiloval.

Běhání je těžké. Lidé, kteří mají běhání rádi, jsou ti, kteří toho už hodně naběhali, zvykli si na to a vytrénovali svá těla tak, že běhají efektivně a komfortně, bez toho, aby museli vynaložit velké úsilí. Pro tyhle lidi je běh zábavou.

Pokud běhání nesnášíte, je to nejspíš proto, že v něm ještě nejste dobří. Pokud se chcete běhat, musíte přijmout fakt, že prvních pár běhů vás asi bavit nebude.

Ale váš druhý běh bude o něco snažší než ten první. A po týdnu dvou uvidíte pokrok.
Vaše tělo se změní. Možná trochu zhubnete a vaše nohy zesílí.

A pak to bude o trochu snažší. To vede k dalšímu pokroku a dalším změnám. Brzy se na běhání budete těšit.

A pak, jednoho dne, zjistíte, že jste běžec. Že vy, ten poslední člověk, který by někdy mohl běhat, vlastně běhání miluje.

Pavel Houdek

Pavel Houdek je dlouholetým studentem bojových umění a sportů. Posledních šest let se věnuje reálné sebeobraně a ozbrojenému boji (nože, tyče). V současnosti působí jako šéfinstruktor projektu moderni-sebeobrana.cz.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>